Vzala si mladou fenku z útulku, léčba ji přišla na padesát tisíc

V útulku paní Kateřinu informovali, že fenka Fíbí trpí srdeční červivostí, kterou se nakazila zřejmě při svém pobytu s bývalými majiteli v Rumunsku. Proto se musela ještě doléčovat. S tím paní Kateřina sice souhlasila, ale netušila, jak finančně nákladná taková léčba nakonec bude.

Zhruba týden po převzetí fenky z útulku zašla do veterinární ordinace, kde psa několikrát otestovali. Zjistili, že nemoc postupuje a její zdravotní stav nevypadá vůbec dobře. O několik dní později se začaly u Fíbí projevovat další komplikace.

„Paní doktorka nám tehdy doporučila obrátit se ještě na jinou lékařku, specialistku veterinární kardiologie. Ta fenku vyšetřila a sdělila nám, že musí co nejdřív podstoupit jinou léčbu, nebo uhyne,“ vzpomíná Kateřina.

Zároveň se od lékařky ale dozvěděla, že léčba vyjde na desítky tisíc korun. Jelikož jedinou záchrannou terapií pro mladou fenku bylo podání několika injekcí s látkou, která parazita a jeho larvy v jejím těle usmrtí. Speciální injekce však bylo nutné dovézt ze Slovenska, kde je nemoc více rozšířená.

Léčba za bezmála 50 tisíc korun

Kateřina s výdaji na léčbu dosahující bezmála 50 tisíc korun nakonec souhlasila. I když je musela zaplatit z vlastních úspor, protože fenka nebyla pojištěná.

„Trvalo víc než půl roku, než se Fíbí úplně uzdravila. Léčba se skutečně vyšplhala téměř na 50 000 korun, ale jsem ráda, že jsem na to měla a mohla jsem fenku zachránit,“ říká dnes k vysokým výdajům na léčbu paní Kateřina.

Srdeční dirofilarióza, která se přenáší třeba i komářím štípnutím a způsobila i onemocnění fenky, se podle veterinářů stále častěji objevuje na Slovensku, v Rumunsku a Maďarsku.

„Infekce často nemá výrazné příznaky. Někdy můžeme u psů pozorovat zadýchávání po aktivitě doprovázené kašlem nebo větší únavu. V takovém případě už je ale nemoc v pokročilém stadiu,“ říká k rizikům nákazy Martina Miterpáková z Parazitologického ústavu Slovenské akademie věd v Košicích, kde mají s touto nákazou a léčbou větší zkušenosti.

Pojištění domácích mazlíčků

I vlivem klimatických změn se blízko za hranicemi Česka stále častěji objevují nemoci, které jsme donedávna neznali. A týká se to i zvířat. Záchrannou sítí pro majitele psů a koček, jak předejít velkým finančním výdajům z vlastní kapsy, je krytí takových zdravotních rizik formou pojištění. I to se v Česku stává pomalu standardem, především díky kvalitní veterinární péči.

„Pojištění psů a koček už je v Česku dobře rozvinuté a dostupné. Obvykle zahrnuje krytí výdajů spojených s léčbou nemoci, úrazu a bývá v něm i pojištění odpovědnost s krytím do dvou milionů korun,“ přibližuje pojištění nejčastějších domácích zvířat, jako jsou psi a kočky, finanční poradce skupiny Partners David Kučera.

Za zvážení podle něj stojí i sjednání asistence k pojištění, díky níž dostane majitel zvířete po telefonu informaci o dostupné veterinární praxi. Zároveň ale upozorňuje, že i pojištění zvířete má svá specifika. Například žádná pojišťovna nepojistí nemocného nebo „seniorního“ psa.

„Ideální je si zvíře pojistit v mladém věku, kdy v nějaké základní verzi vyjde takový produkt zahrnující i pojištění odpovědnosti na nižší jednotky stovek korun měsíčně, to v případě menších plemen,“ vysvětluje David Kučera.

Majitelé zvířat podle něj musí dále počítat s povinnou spoluúčastí na úhradě nákladů za ošetření či jinou péči o zvíře. Obvykle jde o částku jeden tisíc korun nebo o spoluúčast ve výši 10 procent z ceny vykázané péče. Rovněž upozorňuje, že podmínkou pro pojištění psa je to, aby měl aplikovaný čip a majitel znal alespoň rok jeho narození, pokud nezná přesné datum.

„Bez těchto základních údajů pejska nikdo nepojistí, protože pro pojišťovnu je zásadní věk zvířete a jeho identifikace, aby nemohlo dojít ke zneužití čerpání případného plnění,“ dodává finanční poradce.

Cestování s mazlíčky do zahraničí

Veterinární lékaři dále upozorňují, aby lidé, kteří se svými zvířecími kamarády cestují i za hranice České republiky, sledovali zdravotní rizika v cílovém regionu. S ohledem na ochranu zdraví psa, který pobýval v rizikové zemi, a také na úsporu nákladů spojených s léčbou doporučuje nechat psa po návratu z rizikové země ještě zkontrolovat u veterináře.

„Je vhodné alespoň jednou ročně absolvovat krevní test, který nemoc umí zachytit dříve, než se objeví klinické příznaky,“ radí Martina Miterpáková.

Za ideální považuje psovi či jinému zvířeti, se kterým se chystá jeho majitel vycestovat do rizikové země, podat preventivně antiparazitika. Ta podle Miterpákové zabraňují rozvoji nemoci a zároveň zvíře nezatěžují. K tomu doporučuje si do tašky přibalit ještě repelentní přípravek. I u zvířat totiž platí to, co u lidí. A sice, že prevence je o hodně levnější než následná léčba.

Zdroj: idnes.cz